V tomto boji mi pak časem pomohl jeden fotograf kterého jsem poznal ve svém bývalém zaměstnání kam nastoupil na moje místo reklamního grafika. Václav "Vasio" Junek mi krom základních znalostí focení, práce se zábleskama a dalšími vychytávkami vlastně udal i směr zaměření mého focení. Sice se nerad škatulkuju, ale řekněme že to byla oblast portrétního fotografa. A proč mi udal tuhle cestu? Protože když jsem nafotil první fotku tak mi jí nehorázně zkritizoval (což uměl dobře jelikož to byl věčný bručoun) a řekl že nejspíš na to nikdy nebudu mít abych byl kvalitní portrétní fotograf. Což mě heclo a přinutilo se tomu věnovat trochu víc abych mu mohl dokázat že na to mám. Bohužel toho roku Václav měl nehodu při které přišel o život a já se mu se svými pokroky již pochlubit nemohl.
Nějak tou dobou vznikla i pro mne jedna z mých oblíbených sérií. Už nevím jestli jsem Marušku k tomu musel tehdy přemlouvat, nebo jestli projevila sama zájem, ale šel jsem s ní do malé tělocvičny ve fitnes Imeprial v KV. Kde jsme začali tvořit tuhle sérii několika portrétek, pro mne s celkem dost příjemnou atmosférou.
Žádné složitosti jsem v ten moment neřešil, při focení se akorát používala odrazka 5v1 kterou jsem měl celkem čerstvě a setový objektiv, jelikož sem v té době ještě jiný neměl.
V této sérii vznikla i jedna fotografie která se stala i mou první publikovanou fotografií a byla k vidění jako titulní foto čtenářské galerie v časopisu Digitální foto.
Žádné komentáře:
Okomentovat